20.02.2010 21:43

historie mlýna

 

Z historie panského mlýna

První písemná zmínka o mlýnu v obci Starosedlský Hrádek pochází z roku 1549 a je zapsána v deskách zemských: „…1549 v Tussowiczych tvrz - - w starem sedle hradek a dvuor popl. s popl., ves celú tudíž - - s mlýnem u stareho sedla, DZ. 9 C 27“. 


Další písemnou zmínkou je rok 1717. Přesněji: „…dne 16. octobris. to jest na den Swateho Hawla, pronajat jest Mlejn Hradecky Waclawowy Kotowi, Poddanemu Colleji Socbis Jesu Bržeznyce, se dwojym Maučnym složeny a jednau staupau,...“ Z ukázky vyplývá, že mlýn tehdy patřil nedaleké jezuitské koleji v Březnici. Předchozím majitelem velkostatku Starosedlský Hrádek byl Václav Libštejnský z Kolovrat. Ten se přidal na sklonku života k jezuitům, v roce 1654 daroval celé panství koleji na Malé Straně. Ponechal však svému strýci Františku Karlovi předkupní právo. Ten právo na koupi starosedlského velkostatku postoupil jezuitům v Březnici, kteří skutečně v roce 1665 celý areál statku, pravděpodobně i s mlýnem, zakoupili. Kotové jsou znovu zmiňováni v roce 1747, kdy byl na mlýně potvrzen Jakub Kot, pravděpodobně syn Václava Kota. Poté rod Kotů odchází neznámo kam.


„Leta Panie 1754 dne16 octobris Co jest na den Sw. Hawla Pronajat jest Mlejn Pansky w Staro Sedlskym Hradku k Wellebne Collejy Towarystva Pana Ježisse w Miestie Bržeznicy patržicy Sedwojym Složenim, a Stoupami tež se wssym pržynaležejycym pržislussenstwim, a potržebami, Janowi Sskolowi Mlinaržy Podhradeckymu…“ Tento začátek smlouvy mezi Janem Školou a jezuitskou kolejí v Březnici nás informuje o změně nájemce na panském mlýně. Je zajímavé, že rod Školů hospodařil ještě na svém svobodném mlýně, asi půl kilometru po proudu Hrádeckého potoka, už od roku 1666.

 
Dalším zajímavým zápisem v dominikální pozemkové knize mlýnů a hospod je odpověď jezuitské koleje: „…Na ponizenau Prosbu Theresie Pozustale Wdowy po Nebs: Frantisskowy Sskola…“ Zápis je z roku 1771. Z téhož roku pochází i závěť Františka Školy, z níž vyplývá, že neměl žádné potomky, ale řadu sourozenců. Jmenovitě bratra Honzu a sestry Magdalénu, Annu, Terezii a Alžbětu. Přípisek pod závětí nás informuje, že se vdova Terezie znovu vdala 25. května 1772 a pravděpodobně se odstěhovala. Neboť v témže roce, o měsíc dříve, tedy 25. dubna 1772, se na mlýně opět změnil rod nájemců. Mlýn byl březnickou kolejí prodán k užívání Václavovi Zíkovi, svobodnému mlynáři.

 
Mlýn je jasně vyznačen také na I. vojenském mapování [14] a nechybí ani na II. V roce 1830 se dozvídáme z indikačních skic o dalším z rodu Zíků, Karlovi [22]. Tento rod pak mlýn držel až do roku 1889, kdy ho Marie Zíková prodala Karlovi Schwarzenbergovi, a ten jej v roce 1892 postoupil svému synu Bedřichovi. 

Po Zíkových byl panský mlýn pronajat mlynáři Antonínu Řezníčkovi, jenž přišel od Dobříše. Za působení tří generací Řezníčků zde proběhla kompletní modernizace mlecího zařízení. Na místo vodního kola (v roce 1886 zde byla ještě dvě) byla instalována Francoisova horizontální turbína s mokrou savkou, dále pak kompletní mlecí, předčišťovací a čistící zařízení. Vše od firmy Union - České Budějovice. 
1926 František Řezníček převzal nájem po otci Antonínovi. Mlýn patřil od roku 1937 pod velkostatek Tochovice, který vlastnil Arnošt Schwarzenberg. Ten majetek zdědil po strýci Josefu Bedřichovi Schwarzenbergovi.

 
Po znárodnění, někdy v 50. letech 20. století, mlýn ještě nějaký čas vyráběl elektřinu. Po smrti Františka Řezníčka zde po určitou dobu bydlel František Řezníček mladší se svou manželkou Marií. Ti se později odstěhovali k Příbrami, František pracoval v rudných dolech. Mlýn pronajímali na léto rekreantovi panu Maternovi, grafikovi z Prahy. Po smrti Františka ml. vdova Marie prodala mlýn panu Pechkovi z Příbrami, který ho užíval k víkendovému chalupaření. Zejména předposlednímu majiteli, panu Pechkovi, může objekt vděčit za rekultivaci okolí a hlavně za záchranu kompletního inventáře mlýna po posledních mlynářích. Fenomén českých chalupářů zde pomohl zachránit unikát. 

1 - Profous Antonín, Místní jména v Čechách, díl I. - V., 1947 - 57, heslo Hrádek.
2 - Dominikální pozemková kniha mlýnů, hospod a dominikálních chalup, číslo knihy 11, inventární číslo 13, sign. Březnice 124, IV 1/1,5. Datace je vymezena archiváliemi, které předcházejí a následují za tímto inventářem v knize. s. 14.
3 - Dudáček Karel, Velkostatek Starosedlský Hrádek, (1602) 1638 – 1892, Inventář II/T 68, 1986, s. 1.
4 - Viz citace 2, s. 80. Kotové se vyskytují i na mnoha jiných mlýnech v okolí, jde pravděpodobně o velmi početný rod.
5 - SOA Třeboň, fond Velkostatek Starosedlský Hrádek, Pozemková kniha vsí Starosedlský Hrádek, Tušovice a Hlubyně – první zápisy u každé usedlosti obsahují urbariální povinnosti poddaných k vrchnosti, platy faráři, výměru pozemků a počet chovaného dobytka (Registra purkrechtní jinak soudní a spolu urburní) inv. č. 8, sign OS Březnice 131, IV/1/2, folio 10 a půl.
6 - Viz citace 2, s. 148. Pozemkové knihy hospod a mlýnů nejsou úplně obvyklé, je to šťastná shoda okolností že právě k panskému mlýnu ve Starosedlském Hrádku mohu čerpat z tak cenného pramene.
7 - Viz citace 2, s. 164.
8 - Využito webových stránek https://oldmaps.geolab.cz/, 1st Military Survey Section No. c 175, Austrian State Archive /Military Archive, Vienna, Geoinformatics Laboratory, University of J. E. Purkyně, Ministry of Environment of Czech Republic.
9 - Využito webových stránek https://oldmaps.geolab.cz/, 2nd Military Survey Section No. W 12 I, Austrian State Archive /Military Archive, Vienna, Geoinformatics Laboratory, University of J. E. Purkyně, Ministry of Environment of Czech Republic.
10 - Národní archiv, 1. oddělení, fond Indikační skici, sign. Prách 213.
11 - SOkA Strakonice, fond Okresní národní výbor Blatná, Vodní kniha I., inv. č. 619, číslo knihy 128, číslo položky položka č. 41.
12 - Vyplývá tak z rozhovoru s paní Izakovičovou a jejím synem při jejich návštěvě mlýna ve Starosedlském Hrádku 4. 9. 2007. Marie Izakovičová je dcera posledního hrádeckého mlynáře, Františka Řezníčka.
13 - SOkA Strakonice, fond Okresní národní výbor Blatná, Vodní kniha I., inv. č. 619, číslo knihy 128, položka č. 41.
14 - Národní archiv, 3. oddělení, fond Mlynářské ústředí, karton 256, sign. 2504-33, dotazník k zápisu do mlynářského rejstříku, Řezníček František, Starosedlský Hrádek čp. 4, pošta Tochovice.
15 - Ibidem.
16 - Vyplývá tak z rozhovorů s Blaženou Kapounovou, sousedkou a dlouholetou přítelkyní Marie Izakovičové, rozené Řezníčkové.

—————

Zpět


Kontakt

Rudolf Šimek

Starosedlský Hrádek čp. 4
pošta Březnice 262 82
okres Příbram
bývalý Prácheňský kraj


+420 732 779 818


Anketa

Máte rádi staré mlýny?

Ano, vysloveně po nich pátrám. (320)
51%

Ano, ale moc jim nerozumím (132)
21%

Ano, ale jen v pohádkách (85)
14%

Ne, vlhké a studené barabizny (88)
14%

Celkový počet hlasů: 625